Ekočtečka.cz

Ptáky, zejména zpěvné ptactvo, mohou v třeskutých mrazech zachránit před smrtí jen plná krmítka. Během noci ztratí až 20 procent váhy, aby si udrželi stálou tělesnou teplotu, takže během dne musí takřka nepřetržitě jíst, aby tuto ztrátu nahradili, uvádí ornitoložka Lucie Hošková.

Jaký vliv bude mít klimatická změna v tomto století na Českou republiku?

Ledopády, přírodní útvar, který každou zimu láká milovníky přírody k výletům. Díky mrazivému počasí posledních dní si zmrzlé rampouchy vody mohou užít i návštěvníci národního parku České Švýcarsko. Ledopády jsou navíc díky poměrně suché zimě dobře přístupné.

"Superobřího korýše", který připomíná obrovskou krevetu, objevili vědci v moři u Nového Zélandu v hloubce sedmi kilometrů. Jejich objev měří zhruba desetkrát více, než je běžná velikost nejbližšího příbuzného druhu, napsala agentura AFP.

Zastrašování, nátlak a násilí. To je jen krátký výčet událostí, které zažili guatemalští domorodci při vyhánění ze svých kukuřičných farem. Zábor půdy, jehož důvodem je prosperitu slibující pěstování biopaliv, není podle žurnálu Scientific American ve světě ničím novým.

Sněmovna podpořila předlohu, podle níž by mohl stát zabavit zvířata lidem, kteří je týrají, nebo zakázat krutým chovatelům jejich další držení. Debatu ale vyvolalo ustanovení, podle kterého by policisté mohli vstoupit do bytu kvůli podezření na týrání zvířete. Novela zákona na ochranu zvířat míří do zemědělského výboru.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) schválilo západní variantu středočeské části budějovické dálnice D3 přes Posázaví. Úřad pro její stavbu vydal kladné stanovisko EIA, čímž uznal, že je z hlediska dopadů na životní prostředí přijatelná. Vyplývá to z informačního systému EIA. Stavba podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pravděpodobně nezačne dříve než za osm let.

Bio, organic, biodynamické, autentické, terroirové, naturální… milovník vína má dnes možnost zakoupit svůj oblíbený mok s mnoha různými přívlastky informujícími o ekologicky šetrnějším přístupu vinaře k pěstování révy a zpracování vína. Může si vybírat podle celosvětově uznávaných certifikací i dle označení nijak nekontrolovaných a založených čistě na důvěře mezi producentem a zákazníkem.

Vědci na Borneu dokázali zdokumentovat existenci velmi vzácného hulmana, který byl některými jejich kolegy považován za vyhynulého. Hlavním autorem článku v časopise American Journal of Primatology, jímž vědci svůj objev v lednu představili veřejnosti, je český primatolog Stanislav Lhota. Na objevu se podílel i Alexandr Pospěch, jemuž se hulmana dokonce podařilo vyfotit.

Zatímco velryby díky žhavé debatě o lovu těchto velkých savců poutají pozornost veřejnosti, o životě dalších mořských savců se toho ví méně. Ochránci zvířat přitom poukazují na to, že osudem celé řady pozoruhodných teplokrevných obyvatel moře je skončit řečeno lapidárně na talíři. Lov, ať už záměrný nebo nechtěný, přitom ohrožuje populace delfínů, narvalů či sviňuch, píše server ScienceDaily.

Ministerstvo dopravy navrhlo zjednodušit kácení stromů podél silnic a železnic. Místo povolení, které musí vydat například obecní úřad, by ke kácení stačilo jen oznámení. Proti návrhu se postavili jak ochránci přírody, tak výbor pro životní prostředí. Při úterním projednávání novely zákona o pozemních komunikacích však ministr dopravy ze svého požadavku ustoupil.

Dusík, který se dostává do ovzduší kvůli lidským aktivitám od konce devatenáctého století, ovlivňuje i vzdálená a málo dotčená jezera na severní polokouli. Zpráva, kterou publikoval server ScienceDaily, potvrzuje podezření geologů, že zplodiny z továrních komínů mohou ovlivňovat i tisíce kilometrů vzdálená území a odlehlé ekosystémy.

Pokud budete hledat světové strany podle toho, kde rostou lišejníky, dopadnete jak Cimrmanem popisovaná polární výprava k severní točně, která bloudila a dvakrát překročila 70. rovnoběžku. O existenci lišejníků má naše veřejnost sice ponětí, většinou ale ne víc než jen to ponětí. V následujícím článku se pokusím lišejníky trochu přiblížit a vyvrátit několik hluboce zakořeněných nesmyslů.

V bezpečnostní zóně jaderné elektrárny Fukušima, kterou 12. března loňského roku poničilo zemětřesení a přívalová vlna cunami, vládne naprosté ticho. Téměř 80 000 obyvatel, kteří žili v okruhu dvaceti kilometrů kolem elektrárny, bylo kvůli radioaktivnímu zamoření evakuováno. Domnívali se, že se vrátí během několika dní, a tak tisíce z nich nechaly své psy uvázané na dvorku, kočky v domech a dobytek pod střechou. Téměř rok po katastrofě je oblast pokrytá zvířecími mrtvolami, píše zpravodajský server CNN.

V bezpečnostní zóně jaderné elektrárny Fukušima, kterou 12. března loňského roku poničilo zemětřesení a přívalová vlna cunami, vládne naprosté ticho. Téměř 80 000 obyvatel, kteří žili v okruhu dvaceti kilometrů kolem elektrárny, bylo kvůli radioaktivnímu zamoření evakuováno. Domnívali se, že se vrátí během několika dní, a tak tisíce z nich nechaly své psy uvázané na dvorku, kočky v domech a dobytek pod střechou. Téměř rok po katastrofě je oblast pokrytá zvířecími mrtvolami, píše zpravodajský server CNN.

Stát vyčlenil pro průmysl miliardy korun na investice do technologií, které méně znečišťují ovzduší. Peníze však leží ladem a firmy o ně velký zájem nemají, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Firmy totiž nic k investicím nemotivuje. Podle NKÚ za to může stávající zákon o ochraně ovzduší, jehož motivační nástroje nefungují. A pokud už se nějaké peníze čerpají, tak nejčastěji v krajích, které špatné ovzduší netrápí.

Bunkr má poskytovat ochranu svým obyvatelům před útoky zvenčí. A přesně to plní skupina podzemních budov na břehu řeky Jordán. Namísto vojáků izraelské armády ale chrání vzácné netopýry, informovalo zpravodajství BBC.

Australští vědci založili spermabanku pro Velký bariérový útes, která by mohla v budoucnosti zachránit existenci tohoto mimořádného přírodního útvaru u východního pobřeží Austrálie. Asi 70 miliard spermií a 22 miliard zárodků korálů je ponořeno v kapalném dusíku o teplotě minus 196 stupňů Celsia v zoologické zahradě ve městě Dubbo, na okraji australské pouště v Novém Jižním Walesu.

V Praze se objevily billboardy, na nichž se zestárlí lídři ODS, ČSSD a TOP 09 v roce 2030 omlouvají za to, že promeškali příležitost zavést v Česku "chytrou", ekologicky šetrnou ekonomiku. S kampaní přišlo Hnutí Duha, které volá po přijetí zákona zavazujícího ČR k přijetí ekologických opatření a zavedení zelených technologií.

Zástupci světových vlád by se měli zavázat k „ozelenění“ ekonomiky a k posílení institucí, které ve světě prosazují udržitelný rozvoj. Vyplývá to z návrhu závěrečného dokumentu, který 10. ledna zveřejnila OSN. Politici by dokument měli schválit v červnu na mimořádném summitu v brazilském Riu de Janeiru. Do té doby se ovšem znění dokumentu může ještě výrazně změnit.

Think tank, který založil známý dánský klimaskeptik Bjorn Lomborg, patrně letos v červenci ukončí činnost. Dánská vláda jej totiž přestala finančně podporovat. Lomborg se domnívá, že jde o pomstu ze strany politiků, píše server The Ecologist.

Spotřebitelský časopis dTest nedávno otestoval tzv. prací koule a mýdlové ořechy. Je to věc záslužná a užitečná, zvlášť když si vezme na paškál něco tak okrajového, jako jsou alternativní prací prostředky. Je však škoda, že si dTest neodpustil jeden komentář, který pak převzala i Česká televize, totiž že testované prostředky jsou ekologické, ale neperou. Je to samozřejmě nesmysl. Pokud neperou, nejsou ekologické.

Starostové tří pražských městských částí chtějí po pražském magistrátu pět milionů na zlidštění magistrály. Podle nich je potřeba s proměnou hlavní pražské dopravní tepny začít co nejdříve, aby se zprovozněním tunelu Blanka byla již magistrála přestavěna na klidnou městskou třídu.

Ministr Tomáš Chalupa (ODS) dnes prohlásil, že v následujícím půlroce povede debatu nad tím, jak rozdělit výnosy z aukcí emisních povolenek. Část peněz by měla putovat na nové technologie, protipovodňová opatřeni a část do programu, který naváže na Zelenou úsporám. Zástupci obcí, podnikatelů ve stavebnictví i ekologických organizací záměr poslat finance do zateplování vítají. Program se ale nerozjede dříve než v roce 2013.

Prát ohleduplně k přírodě chce asi každý. Kdo podlehne reklamě vychvalující úžasné prací schopnosti různých pracích koulí, ale jen vyhazuje peníze. Příznivcům všeho přírodního se mohou zdát jako ideální prací prostředek tzv. mýdlové ořechy. Jak ukázal aktuální test spotřebitelského časopisu dTest, koule i ořechy nijak zázračně neperou. Za ekologické prací prostředky je tedy považovat nelze, protože nefungují.